D-DAY 6.ČERVEN 1944 |
D-day 6.června 1944 Byla to vůbec největší obojživelná operace a jedná z událostí, která nese oprávněné příznačné označení "rozhodující okamžik".Jakkoli kritický den D pro výsledek celé války, v létě 1944 bylo takových dnů více. Důležitou roli hrálo zejména Rusko, které se postaralo" o srdce německé armády. Význam D-day je strávně hodnocen teprve v kontextu rusko-běloruskou ofezítou, která toho léta zničila německou armádní skupinu Střed na východí frontě. Den D - se však mohl uskutečnit díky úsilí západních Spojenců na spoustě dalších míst zeměkoule.Strategiské bombardování oslabilo německou průmyslovou základnu a veškeré prostředky pak německo věnovalo na obranu své říše.Přítomnost spojeneckých vojsk vedla k tomu, že Německo bylo přinuceno dislokovat část svého vojska jinam než na východní či západní frontu. Úspěch dne D se taktéž odvíjel od námořní převahy, kterou si spojenci ovšem museli také vydobýt.Bez bitvy o Atlantik by žádný den D nebyl.Téměř 7 000 plavidel od válečných lodí po plavidla výsadková bylo vyčleněno pro Operaci Neptune.Převážná většina z nich náležela Britanii, spojených států a Kanadě, o šíří se koalice však svědčí fakt, že byly zastoupeny též lodě francouzké, norské, holandské,polské,řecké. Také význam celého tažení Normandii stojí ve stínu dne D.Vylodění bylo jen části celé kampaně, i když náročnou. Spojeneckému vojsku vysazenému v Normandii muselo být dodáváno jídlo, munice a posily námořními trasami, o jejichž průchodnost se starala námořnictva spojeneckých zemí.Spojenci byli v Normandii podporováni také letectvem od strategických bombardérů po všudypřítomné Dakoty, které znamenaly revoluci v evakuaci raněných. Mnoho veteránů z Normandie so více než samotného vylodění vzpomíná na boje, jež po těchto výsadcích následovaly a jejichž cílem bylo zezílit předností si cestu do Francie. Stalo se obecně uznávanou skutečností, že první světová válka byla válkou může proti, druhá světová válka nikoliv. Stále však nebude vůbec snadné být v Normandii pěšákem či posádkou tanku.Některé z bitev jako například Operace Epsom pro Brity či postup amerických vojáků karjinou "bocage" -se velice podobaly těm, které zažila přadchozí generace bojující v první světové válce.
PŘÍPRAVY "z operace nemám dobrý pocit. V nejlepším případě zdaleka nesplní očekávání většiny lidí, zvláště pak těch kteří nemají tušení o obtížností při jejím provedením. V nejhosrším případě se operace stane nejstrašnější událostí celé války. Modlím se k Bohu, at je to již za námi." Dvanáctého února 1944 dostal generál Dwinght D.Eisenhower, vrchní velitel spojeneckých expedičních sil, přIkázal aby "vystoupil na evropský kontinent a spolu s ostatními spojeneckými národy zahájil operace, jejichž úkolem bude ochromeni Německa a zničení jeho ozbrojených sil" Od srpna roku 1941 bylo zřejmé, že porážka je hlavním cílem Spojenců.Před začátkem invaze však bylo nutné překonat překážky.Bylo nezbytné rozvinout výrobu a udržet námořní a vzdušné spojení.Jako zásadní se jevilo vyhrát Bitvu o Atlantik proti německým ponorkám. Nastěstí byly pozemní, vzdušné i námořniřní síly Německá vyčerpné a jeho průmyslová výroba stagnovala.Narůstajícím spojeneckým bombardováním strategických míst. Válka proti japonsku přinutila Spojené státy do menší míry též Britanii, aby vystaly část svých armád na Dálný východ, navíc musely být navázány vztahy s Ruskem, jelikož Stalin opakovaně dožadoval otevření druhé fronty.Zatímco Spojence sjednocoval odpor vůči Německu, jednotlivé země od sebe oddělovaly praktické i kulturní odlišnosti. Američanům se Britové někdy jevili jako příliš opatrní a hající své imperiální zájmy,Britové zase pokládali Američany za sebevědomé a ukvapené.Celkově však byly vztahy mezi spojenci, zvláště pak mezi americkým prezidentem franklimem D. Rooseveltem a britským předsedou Winstonem Churchilem, na dobré úrovni, takže se společně strategie vždy vyvíjely správným směrem.
|
Vytvořeno službou WebSnadno.cz | Nahlásit protiprávní obsah! | ![]() |